News z Expo 2015, z expedic i manufaktury
Zavirovaný web - stavba nového
Úterý, 21 Březen 2017 17:04

Ano, víme o tom a moc se omlouváme. Web je napaden virem, ale dál neškodí. Nebojte.

Situaci řešíme, chybu zde napravit nejspíše nejde, proto stavíme web nový.

Brzo nás najdete na www.blanka-milfait.com

Děkujeme za pochopení!

 
Vzácný oběd mezi dobrými lidmi, aneb... ta zvířátka dejte do trouby
Pondělí, 13 Únor 2017 10:20

Grilovali jsme psa. Taky kočku. V neděli. S upozorněním pro mého muže, že fakt nestahovat z kůže! Vlastně ne, naše mikrovlnka je stará, nemá gril, a pokud jo, nefunguje. Mikrovlnila jsem ty chlupáče na 200 stupňů a pak ještě trochu přidala. Nikdo mi nebránil, a že tam bylo svědků! Jak se to mohlo proboha stát?

Musím s pravdou ven, navedla nás paní Ivana, ano, nepletete se, moje kmotra. Vlastně kmotra Příběhu psaného do vody a Příběhu opravdové vášně. Povídala, dejte je do trouby, jsou to chlupáči nadívaní bylinkami a krásně tak budou vonět. Jeden je Mii Ronji a druhý její sestřičky Pecky. Mám disciplínu, neremcám, tak jsem je večer upekla… šup na lopatu a hurá do pece!

A proč se to všechno seběhlo? Mnozí z vás mi pomohli s druhou expedicí. Někteří hodně.  A tak jsem si řekla, že bych mohla a moc chtěla pár přátel-pomocníčků pozvat do jedné z nejlepších pražských restaurací, do pětihvězdičkového The Grand Mark, za šéfkuchařem Ondřejem!

Dostali jsme k dispozici celou Zimní zahradu, užili si tři hodiny rozmazlování, pěkného povídání a provoněných gurmánských zážitků! Ne, nebyl jen jeden, ale celá řada… koukněte na menu! Perfektní personál se postaral, aby nic nechybělo, a když si třeba všimli, že Mia nejraději na zemi, objevilo se po ruce několik (!) dek, aby to měla pohodlnější. Pravda, první tam přistála Míša, trénovala už v lobby :-) Ondřej Koráb, mistr hrnců a vařeček na svém místě, nám každý chod detailně uvedl, s ledovým klidem odpovídal na naše všetečné otázky, poznámku jedné z dam „hele, ale to je šikovnej koloušek“ nechal s nadhledem bez povšimnutí (momentálního) a já, já bych chtěla především poděkovat lidem. Všem toho dne na svém místě.

Poděkovat hostům, kteří moje pozvání přijali. Do jednoho. Jsem vám všem velkým dlužníkem. Ta atmosféra, ta pohoda, to souznění, mám vás moc ráda!

Bylo toho dne i jedno velké překvapení pro mnohé, a já měla v krku zase ten děsný knedlík studu a nervozity, sevřený žaludek… a respekt mi bránil v pohybu, když jsem před hotelem čekala na moji kmotru, na hosta vzácného! První dáma přijala pozvání a tři hodiny zůstala. Vnesla mezi nás nonšalantní uvolněnost s nehranou noblesou a taky ty grilovací plyšáky, co od té doby po nocích zahřívají Pecku s Minipecičkou v postýlkách. A krásnou kytici jsem dostala. A pak se najednou knedlík rozplynul, čas se nesl na křídlech zajímavých historek, víno bylo plné pravdy a jihoafrických vůní, nikdo nikam nespěchal, smáli jsme se a naslouchali jeden druhému… a já byla šťastná.

Viděli jsme se s paní Ivanou několikrát, na PFF, kde jsem představovala marmelády, na koncertu famózní Mireille Mathieu, na křtech Příběhů, ale já nikdy nedokázala trémou normálně ani pozdravit - ten protivnej knedlík, vždyť povídám. Neděle však byla i díky lidské přirozenosti, nehrané úctě a času vydechnout… kouzelná! Děkuji ještě jednou!

 
Svatojakubská cesta 2017 - dárek Mie Ronje k 1. narozeninám & třetí kniha
Středa, 01 Únor 2017 11:59

nebo také dvanáct století staré Camino de Santiago de Compostela, Way of St. James či Road to Santiago… slyšeli jste o ní? Je též památkou UNESCO a kusem kraje, kde jsme před třemi lety z karavanu a s pusou dokořán pozorovali ty, co šli… Nás zajímá přesněji Camino Frances:

je hlavní trasou historické Svatojakubské cesty k hrobu apoštola Jakuba Staršího Maurobijce. Začíná v jihofrancouzské Nové Akvitánii, na úbočí Pyrenejí v městečku St.Jean Pied de Port; po překročení hranice pokračuje Baskickem, horskými národními parky a poté končinami jmen z románů, písní i cestopisů, aby skončila v Galicii, tedy ve španělském poutním městě Santiagu de Compostela. To se stalo významným poutním místem už ve středověku. Společně s Římem a Jeruzalémem patřilo ke třem hlavním křesťanským poutním cílům.

Jdete-li přímo, má cesta prakticky 800 kilometrů. S drobnými zacházkami, tu se mrkni sem, tu sejdi z cesty, abys viděl tohle údolí či kostel, ujde poutník – peregrino – jeden tisíc kilometrů.

Já jsem za poslední roky života potkala nejlepší parťáky, jaké si mohu na pouť představit – poutníky srdcem i myslí! Dobré kamarády, takové, které jsem si vždy přála - moji rodinu, roční Miu Ronju, téměř čtyřletou E-lišku Annu a strážce pokladů, muže mého života, pana P. Je to hvězdná sestava osobností, které jen tak něco nezaskočí. Však jsou na cestě už čtvrtým rokem, na cestě po padesáti zemích a patnácti ostrovech světa - tak je tisíc kilometrů v nohách nemůže porazit :-)

Mám prý napsat třetí knihu. Vyjde letos na podzim. Knihu fejetonů. Právě jsem se upsala nakladateli. A k tomu potřebuju nutně a bezpodmínečně expedici, to je přeci jasný :-) Uznejte, rodinka odkázána jen sama na sebe padesát nocí a dnů Svatojakubskou cestou… takovou divokou expedicí prostě je. Žádný doprovod, žádné auto po ruce, jen kletr, poutníkova hůl a na ní svatojakubská mušle, pohorky, nůž, také náplasti na puchýře, křivolaké stezky, hluboké lesy, horské chodníky, nekonečná údolí, rozkvetlé louky, cestičky podél stovek kostelů, koryta řek a potoků i pěšiny, kudy po více jak tisíc let táhnou poutníci… za poznáním a pochopením i sama sebe.

Pod sluncem i v lijáku, budeme se držet za ruce, srdce otevřená a půjdeme co den až do západu slunce, stále dál na západ. Krásnější psaní knihy si nedovedu představit!

My na naši pouť vyrážíme 1. května 2017. Držte nám palce.   
Pokud se za necelé dva měsíce vrátíme, pak na podzim odletíme na expedici čtvrtou, do černé Afriky. Za tou slíbenou dětskou knížkou :-)

Tak tedy ještě jednou, můj druhorozený andílku s pomněnkovými kukadly, dali jsme Ti před rokem na Sicílii do vínku divoké jméno té, která se narodila o půlnoci za bouřky a slib, jenž naplníme. Pak jsi byla rok na cestách po širém světě a řekla bych, že  pokud to takto půjde roky další, nikdy se neztratíš :-) Dnes Ti dáváme pusu k prvnímu roku života, malinký dort se svíčkou a uděláme Ti křížek na čelo. Věř, že Mattisův les i hrad Ti budou vždy útočištěm, domovem i první pohádkou… a žádné živé ni smyšlené divé větrnice Ti cestu, na které jsi a zůstáváš s námi, nezkříží!

Buen camino, Mio Ronjo, nejen do Santiaga de Compostela - Svatého Jakuba na Hvězdném poli, ale celým životem…

 
Další zlom, a odpověď na otázky...
Sobota, 28 Leden 2017 12:55

2017 - je to definitivní ukončení období nejistot? Bude, nebo nebude v tom pokračovat? Jak to ta Milfaitka myslí? Čekali jsme od pozastavení do dnešního dne přes rok, tak jak to tedy je?

Když jsem v letech 2013, 14 a 15, tedy při každé naší účasti, vyhrála na World´s Marmalade Awards pokaždé nějakou zlatou placku, říkala jsem si, že teď to podnikání pojede samo :-) A ono samo nejede nic, jak si mohli všimnout v následujících letech ti, co podlehli iluzi slávy, jednoduchého úspěchu i vidině rychlých peněz ve štrozoku a vrhli se do marmeládového světa. A tak jsme vyšli nebi vstříc. Rozhodli jsme se tenkrát udělat krok do neznáma a nedodávat jen do cizích, ale otevřít vlastní obchody po Evropě. K tomu se přidaly další úspěchy a přesto, nebýt zvláštní symbiózy, která vládne mému vztahu s panem P., nebylo by nic. Šlo to pak samo? Nic nejde samo. Ačkoli obchody rostly, poštou jsme posílali tisíce balíků měsíčně a jezdili jeden trh za druhým, neusnuli jsme na vavřínech. V další soutěži… nejslavnějším světovém gurmánském klání GREAT TASTE AWARDS po měsících trvání, hodnocení, posuzování a vyřazování... vyhlásili výsledky: poslali jsme dva vzorky, oba dostaly druhé nejvyšší ocenění. Dvě zlaté hvězdy. Co to v ten moment znamenalo součtem? Co to znamená dodnes? Kam jsme za pouhopouhé dva roky došli? Historicky nejúspěšnější česká potravina na světových soutěžích! To prvně. Nejlepší marmeláda na světě najednou držela i gourmet Oskary. Vrchol. Víc už nejde. Z téměř 10 000 soutěžících. Co může malá manufaktura z lesa chtít…

Pár slov rozhodčích o našich marmoškách: Intense lemon flavour and excellent jell. Complex flavours which combine to a unified whole. We agree with the original judging and thoroughly enjoyed the balance of sweet and sharp. A real burst of sunshine in the flavours. / Very glossy, looks well set with lots of fruit; good colour Very slight cherry aroma. Appealing real cherry pieces within a good jelly; good tender skin. A rich cherry flavour; tastes natural, not overloaded with sugar. This is someone who knows how to make cherry jam. Lovely fresh cherries, we really enjoyed.

Pro pochopení, jak náročná soutěž GTA je, pár čísel:

Soutěžilo mezi sebou 9 738 vzorků všech možných potravin a pochutin z celého světa. Nesoutěžilo se o nejlepší kus v kategorii, ani mezi sebou napříč kategoriemi, ale jen a pouze o nejvyšší gurmánské ocenění od 450 porotců. Soutěž probíhala pět měsíců.

Stěnu v šumavské kavárně zdobí naše diplomy, ocenění, certifikáty, uznání, napsali o nás stovky článků a natočili hodiny televizní. Každý by si z toho udělal zlatý důl. Podnikání by šlo konečně samo, a co by za to dala ta či ta „jiná“ marmeládovnice. Já ale čůrala proti větru a odjela na roční expedici. Pak zavřela ty obchody. Pak odjela na druhou expedici. Pak jsem přestala jezdit na trhy a festivaly, a zrušila na rok dosílání balíčků s marmeládami. Nyní chystám expedici třetí a souběžně… definitivně a „na furt“ ruším posílání balíků poštou. Však víte, gurmet eshopy jsou pro nás vrchol nevkusu a zla, co ničí tradiční vztahové struktury mezi výrobcem (farmářem) a zákazníkem. Ale přesto jsme občas posílali. Dneškem končím definitivně… s těmi balíky. Díky za pochopení, přátelé, jen Zajíc v pytli zůstane! Odstřižení se od vnějšího světa obchodování s našimi produkty je téměř stoprocentní. Nechápete to? Je tu někdo takový? Zazlíváte mi to? Pak se asi neznáme…

Povedla se mi dokonalá cesta zpět, napsala mi včera organizátorka světového klání marmeládových manufaktur. Z nikoho na absolutní vrchol. Tam, kde bylo místo jen pro jednoho. Otočit se na patě a jít zpět, jít vlastní cestou, znamená pro nás potlačit podnikání – jak to zní divně od nejlepší podnikatelky regionu a stříbrné v zemi – potlačit na minimum. Potlačit touhu soutěžit a zas a opět jim to natřít, potlačit touhu… prodávat, fakturovat, hromadit. Přesto naše manufaktura ukázala cestu, směr i recepty desítkám jiných, co dnes spolu vedou líté boje, ale to už je cizí svět.

Vedle marmelád už máme v životě našem pevné místo i na expedice, také psaní knih a především na děti, na rodinu. Nad tu žádného marmeládového není…

 
«ZačátekPředchozí12345678910DalšíKonec»

Strana 1 z 86
Nae dobroty
TOPlist