News z Expo 2015, z expedic i manufaktury
Expediční dárek na Velký pátek
Sobota, 26 Březen 2016 07:04

Přijel mi dárek, na Velký pátek, kluci od Alexe Foxe přivezli expediční trička. Stejně jako přivezli na světový rekord žlutá marmeládová trika, a na Expo 2015 světle modrá, vzpomínáte? Nově tedy v black & white provedení s itinerářem Ostrovní expedice na zádech!

Děkuju moc!

Malá poznámka pod čarou: že je tu článek s prodlevou měsíc? Nezapomeňte, že máme i jiné sekce na webu, ta důležitá se jmenuje NEWS & DOMA. A pak, co den nás najdete s aktualitami na našem FB profilu.

 
Čarodějky jedou na plný kule!
Pondělí, 22 Únor 2016 21:54

Hvězdný Paulus kdesi radil, že bodlák je třeba před přípravou řádně oholit. A basta. Není to tak úplně. Když se ho chystáte dělat alla romana, pak lehce, a jistě ne pilkou, jak rada padla, oholíme. Jinak ani náhodou. Bodlák jménem artyčok, tedy carciofo, se dá baštit na milión a jeden způsob. Základem je ale kvalitní středomořský produkt (pouze zimní období a žádný skleník) a touha opravdu poznat, jak na něj. To nejlepší z této… pro mnohé zeleniny, je v "lupenech" čistého květního úboru!

Minulý víkend jsme roztopili gril, artyčkoky jak jsou, netknuté, na něj posadili. Pěkně hlavu vedle hlavy. Vsypali dovnitř petržel, lehce strouhánky, někdo přidá sýr. Zakapali vodou a přelili oliváčem. Pak už jen "podusit", ožehnout, až svrchní listy chytnou barvu uhlíků a téměř se spálí. Mohlo by se jim říkat zapečené.

Dnes ale máme menu ještě prostší. Bodlák uvařený. Jen tak. S citronem a stroužkem česneku. Antonino za pomoci marmeládových čarodějek připravil na padesát hlav velikosti mužské pěsti. Také nás je jako psů, a budeme jednotlivé lístky - jejich konečky, kterými přiléhají k srdíčku - svlékat vkládáním mezi přední zuby, a tahem ven. Srdíčka poté baštíme celá. Opět nám stačí po uvaření olivový olej. Nic víc. Trocha soli, ale ne koření, ani bylinky, ani „kouzla“ slavných kuchařů. Dnes večeříme chudou sicilskou kuchyni.

Vlastně si jí obohatíme, včera nám Nino uvařil ricottu, tu jsme okusili horkou samotnou a později s těstovinkami. Předtím ale, vytáhnul mafioso první „tumu“! Byla boží! Jeden kopec sýra jsme nasolili a dnes ho máme jako bodlákovic přílohu. Dobrou chuť.

Jo a ty fotky? Vařili jsme přeci pomerančovou, však to znáte :-) A zakládaly na limoncello z odrůdy Interdonato! Samo, na zahradě, jasně, a nonno nám k tomu naplnil nepřekonatelné canolli siciliani, do kterých přidal boží marmeládu od Daniely. Že necháváme zdravit SZPI Tábor!

Mimochodem, holky se včera cachtaly v moři, Míša plavala a E-liška běhala nahatá po pláži mezi vlnami. Prostě, co ti budu povídat, kolbenka hadr… Mrzí mě jen, že nemám čas moc fotit, ale čarodějky se jistě pochlubí na vlastních FB :-)

 
Druhá marmoška z Ostrovní expedice
Úterý, 16 Únor 2016 19:23

Ze starého vetešnictví, kam jsem původně ani nechtěla nakouknout, jaké šero a smrádek, jsem si odnesla úžasná stará minikamínka. Jsou tam malinká, že se do nich vejde tak hrst uhlí. Dětská hrst. Trvalo den, než jsem je zprovoznila, vypucovala, zbavila rzi… a jsem z nich naprosto nadšená. Ještě je s E-liškou vymalujeme „jako“ léta šedesátá a bude hotovo.

Bylo to na ostrově Lipari, cestou na sopečné Stromboli a Vulcano. Lednovou zastávku naší expedice jsem chtěla stihnout ještě s pupíkem. Doma jsem pak preventivně, abych si to nerozmyslela, vyhodila plynovou bombu s vařičem, a všechny expediční marmošky tak budou vznikat na unikátních kamínkách :-) A můj Mauviel na nich sedí, jako prdel na hrnci! Paráda!

Marmoška tam a tak vznikla přímo boží, extrahořký liparský grep a sladkohořká fortunella, neboli nagami. Barvu má, no, takovou jsem ještě u marmelády neviděla - jantarovou! A víte, jak dopadlo ochutnávání jednou místní stařenkou, u které jsme přebývali? Prý je to tak jemně sladké a lahodné, že to musí být meruňka s grepem :-) Reagovala na ty malé půlky, na které jsem nejmenší citrusy světa krájela! Tak nevím, zda je to poklona, či ne, ale pravda je ta, že Pecka se do kastrůlku pustila s chutí! Už se těším, až vás s těmi nádhernými fotkami v „Příběhu psaném do vody“ seznámím!

 
Mia Ronja doma, a jedno velké přání!
Pondělí, 08 Únor 2016 20:48

Kde budeme doma, Meruňko, zeptal se mě kdysi pan P., když jsme se rozhodovali pro společný život. Mojí odpověď už znáte, řekla jsem mu, že kdekoli bude on. Od toho dne jsme stále spolu, stále na cestě a stále doma. Když jsem v neděli ráno přivezla Miu Ronju z porodnice, vyhlíželo nás na šedesát Sicilanů, co to tu večer předem pěkně roztočili, příchod nového človíčka oslavili a, no, bylo to prostě dojemné a velké. Tolik cizích lidí a všichni se radovali, jako kdyby byla malá jejich. Anebo…

Ano, oni to tak cítí, došlo mi to, oni už nás mají „za své“ a malá se přeci narodila… mezi nimi, mezi ně. Děda Antonino to řekl za všechny: Mio, vítej v tomto světě plném utrpení, vítej ve světě, kde si své budeš muset tvrdě vybojovat, ale věz, že od teď máš svůj velký domov tady u nás. Na Sicílii. Jsi jedna z nás.

Brečela jsem. Nonno Antonino také. Jsou moje rodina, je to můj druhý domov. Já už si více nepřeju…

Jestli si ale něco přát mohu pro malou Miu Ronju, až jí bude třebas patnáct, pak je to splnění přání z tohoto obrázku:

Aby měla okolo sebe… tolik svobodného prostoru, tolik volné přírody, že na svém koni bude moci cválat přes kopici kopců a nekonečné louky celý den, a nikdo a nic ji nezastaví. Vůkol stejně svobodná divá zvěř, vysoká tráva co ve větru šeptá staré ságy a vzduch… ten bude vonět sluncem v jejích rozpuštěných vlasech.

Aby měla v sobě… tolik odvahy, respektu a úcty, že bude vždy vědět před kým se nesklonit a komu se poklonit!

Aby měla před sebou… život klidně nelehký, cesty neprošlapané a nic zadarmo, však aby to za to stálo; aby tam, za slovy, která říkají, co je správné a co ne, našla svůj vlastní svět!

Aby měla v nás... rodičích, dědovi Antoninovi, starší sestřičce E-lišce i v Barušce vždy ty první i poslední, aby věděla, že naše ruce ji jistojistě zachytí, kdyby potkala okraje černých děr!

---------------------------------------------------------------------------

Dito, vím, co jste si prožili nedávnou ztrátou vašeho syna a o to víc si vážím Vaše i Honzovo… přání nám a Mie Ronje. Obrázek se moc líbí!

 
«ZačátekPředchozí12345678910DalšíKonec»

Strana 8 z 87
Nae dobroty
TOPlist